Plné znění článku - Přichází éra „koncertu velmocí“?

Elektronický archiv deníku PRÁVO spravovaný společností NEWTON Media, a.s.
http://pravo.newtonit.cz

Datum: 12.09.2008
Autor: Miloš Balabán
Zdroj: Právo
Strana: 06
Rubrika: Publicistika

Přichází éra „koncertu velmocí“?

Měsíc po vypuknutí ruskogruzínského konfliktu začínají vystupovat do popředí kontury jeho výsledků.
Na první pohled lokální konflikt má bezesporu svůj globální rozměr, daný zájmy a zapojením klíčových světových aktérů – Ruska, Spojených států a Evropské unie pohybujících se, vypůjčíme-li si název známé knihy Zbigniewa Brzezinského, na velké šachovnici euroasijské geopolitiky.
Na jejím jednom poli zatím vede Rusko. Opět kontroluje úzký strategický koridor jižního Kavkazu, kudy prochází klíčový ropovod Baku–Tbilisi–Ceyhan, jediná transportní cesta dopravující kaspickou ropu do Evropy mimo Rusko.
Tato situace může vést k tomu, že zahraniční společnosti, které uvažovaly o investicích do nových plynovodů a ropovodů v regionu, mohou tyto záměry přehodnotit. Týká se to i plynovodu Nabucco pro dopravu plynu z Kaspiku do Evropy, podporovaného EU. Investoři mohou dát naopak přednost ruskému plynovodu „Jižní proud“ směřujícímu tímtéž směrem.
Možné dodávky svých surovin přes Gruzii zřejmě přehodnotí i Ázerbájdžán, Kazachstán a Turkmenistán. Ázerbájdžán ostatně tak již učinil: při přepravě ropy dal přednost ropovodu z Baku do ruského přístavu Novorossijsk.
Perspektiva, že by Gruzie mohla, alespoň ve střednědobé perspektivě, obnovit svoje geopolitické postavení, které měla před začátkem konfliktu, je nepravděpodobná. Podle aktuální analýzy polského vládního Střediska východoevropských studií je Gruzie silně politicky, teritoriálně a ekonomicky oslabena, armáda je nebojeschopná. Tyto faktory mohou být důvodem minimálně k oddálení jejího přizvání do NATO i přes řadu politických prohlášení západních státníků o opaku.
Rusko-gruzínský konflikt leccos napověděl i o politice velmocí. Gruzínský prezident Saakašvili nemohl dostat hmatatelnou odpověď na svá zvolání „Kde je Amerika?“, „Kde je svobodný svět?“, jejichž pomoc v otevřeném boji proti Rusku zřejmě očekával. Velmoci totiž dnes nezačínají války mezi sebou proto, aby se pokoušely urovnat, či dokonce vyřešit dávné mezietnické spory v jiných zemích, i když se třeba jedná o kandidáty na členství v NATO.
Přes všechnu vyostřenou rétoriku zaznívající v komunikaci mezi Ruskem a Západem obě strany v konečném důsledku nedopustily, aby tento konflikt přerostl v rozsáhlou konfrontaci. Míra jejich vzájemné ekonomické a politické závislosti zabraňuje, aby vznikla nová studená válka. Ta je ostatně velmi těžko představitelná v multipolárním světě, kde již dnes existuje celá řada „pólů“ moci: kromě Spojených států, EU, Ruska a Číny též např. Indie a Brazílie.
Proto ani EU nevidí nic nepřirozeného na fungování „koncertu velmocí“, které by se řídily vzájemně přijatými mnohostrannými pravidly a závazky a předcházely tak případným střetům. (Poukázala na to prognostická vize unijního Institutu strategických studií o světě v roce 2025.)
Dvacet let po skutečné studené válce tak možná nastává, i v důsledku rusko-gruzínského konfliktu, éra návratu reálpolitiky do mezinárodních vztahů.

Foto popis|

O autorovi| Miloš Balabán (Autor je analytik)