Elektronický archiv deníku PRÁVO spravovaný společností NEWTON Media, a.s.
http://pravo.newtonit.cz
Datum: 15.08.2008
Autor: Andor Šándor
Zdroj: Právo
Strana: 06
Rubrika: Publicistika
Saakašviliho fatální chyba
Rusko rdousí malou a hrdou zemi na Kavkazu.
Svou politikou vůči některým dřívějším svazovým republikám dokazuje, že
mu je milejší nestabilita v oblasti jeho „blízkého zahraničí“ než
sousedství stabilních demokracií s prosperující ekonomikou. A zvláště
takových sousedů, přes jejichž území transferuje ropa a zemní plyn.
Kavkaz představuje strategický zájem pro Rusko již dvě stě let.
Vyvoláváním a udržováním této nestability Kreml účinně brání
rozšiřování NATO k hranicím samotného Ruska.
Vždy jsem byl kritikem této politiky, ale na druhou stranu musím říct,
že v současném konfliktu s Gruzií Rusko ze svého pohledu neudělalo ani
jeden chybný krok.
Byl to prezident Saakašvili, který zásadně chyboval ve všem, co před
krizí a v jejím průběhu udělal, a to v rovině politické i vojenské.
Například přecenil podporu Západu a především USA, kterým trvalo pět
dní, než vydaly ostré prohlášení vůči ruské agresi a začaly
diplomatickou a humanitární aktivitu. Navíc nelze očekávat, že by Bush
udělal takové kroky vůči Rusku, které by přesáhly dobu jeho mandátu.
Saakašvili dál podcenil zřetelné signály Ruska, že snahu o ovládnutí
separatistických území nebude tolerovat. K tomu Rusku velmi dobře
slouží příklad Kosova, který obratně využívá. Bohužel, podle mého
názoru, oprávněně. Jediná oblast, kde se Saakašvilimu ještě daří, je
mediální a veřejná podpora gruzínské věci, založená však částečně i na
špatném a ne zcela objektivním pokrývání krize médii.
V oblasti vojenské Saakašvili udělal fatální chyby, které vedly k tomu,
že ruské jednotky jsou tam, kde jsou, a adekvátně k tomu i gruzínské.
Přeci se nemohl domnívat, že se mu podaří utajit přípravu na získání
kontroly nad odtrženým územím s pomocí armády, zvláště když byl delší
dobu k tomuto kroku provokován. Tím dal Kremlu a ruské 58. armádě,
zkušené v bojích v Čečensku, čas na přípravu odvety, která nepřišla
hned, ale s velmi dobře kalkulovaným denním zpožděním. Proč včas a
účinně neobsadil tunel v Rokském průsmyku, čímž by zkomplikoval a
oddálil „posílení ruských mírových sborů“ v Jižní Osetii, je záhadou.
Použití taktických raket, tanků a dělostřelectva proti obyvatelům
separatistické provincie lze jen velmi diplomaticky nazvat za nešťastné
použití nepřiměřené síly, které nemá žádný politik odvahu veřejně
kritizovat. Dobře vyzbrojeným a zkušeným jednotkám armády Ruska mohou
Gruzínci úspěšně vzdorovat pouze asymetrickým vedením boje s vědomím
obrovských ztrát. Způsob boje, který zvolili a na který byli
připraveni, je přivedl k rychlé a fatální porážce.
Bylo jen otázkou času, kdy Rusko vyjádří naplno svoji nevoli s ambicí
Gruzie stát se členem NATO, což by výrazně posílilo vliv USA na Kavkaze
na úkor právě Ruska. To, že Rusové zvolili pro ně typický způsob
brutální odpovědi, je něco, co v nás nutně vzbuzuje velké obavy.
Obávám se, že nikdo nebude schopen zabránit tomu, aby se Rusko
maximálně pokusilo zničit vojenský potenciál Gruzie v rámci podepsaného
příměří.
To si evidentně uvědomují USA, které ohlásily vyslání flotily s
humanitární pomoci k břehům Gruzie, což je velmi nezvyklý způsob jejího
doručení, naléhavě žádajíce, aby jim nebylo bráněno ve vstupu.
Tento záměr nepochybně zhorší vztahy s Ruskem, které jsou na nejhorší úrovni od konce studené války.
Gruzie si určitě zaslouží podporu západního světa při budování
stabilního demokratického státu, který nebude ohrožován ruskými zájmy v
oblasti. Je jen nutné, aby se o to snažila realistickou politikou.
Není na čase nechat separatistické enklávy, aby si určily samy svůj
osud? Sterilní postoj EU o nutnosti zachování územní integrity Gruzie
těžko najde sluchu obyvatel Abcházie a Jižní Osetie, natož aby je
přiměly setrvat gruzínské bomby.
Foto popis|
O autorovi| Andor Šándor (Autor je bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby, dnes bezpečnostní poradce)
NEWTON Media, a.s. Copyright (c) 2008
Zdrojem zpráv je PRÁVO, BORGIS, a.s. Copyright (c) 2000 - 2003