Plné znění článku - Základny v Česku: nejednoduché rozhodování

Elektronický archiv deníku PRÁVO spravovaný společností NEWTON Information Technology, s. r. o.
http://pravo.newtonit.cz

Datum: 14.07.2006
Autor: Miloš Balabán
Zdroj: Právo
Strana: 07

Základny v Česku: nejednoduché rozhodování

Antonín Rašek ve svém pondělním článku (Referendum k raketám?
Na to je ještě brzy (Právo 10. 7. 2006) doplnil mozaiku názorů na případné rozmístění základny protiraketové obrany Spojených států amerických na našem území řadou faktů objasňujících možnou hrozbu od států, které americký prezident Bush zařadil do tzv. osy zla. Konkrétně Íránu a Severní Koreje. Jeho argumenty ale podle mého zasluhují vzhledem k závažnosti problému určité rozšíření a zpřesnění.
Íránský i severokorejský raketový potenciál samozřejmě nelze přehlížet, už jen z toho důvodu, že obě země leží ve velmi výbušných regionech, kde jakákoliv destabilizace může způsobit vážný konflikt s globálními dopady. Na druhé straně ho ale nelze ani zveličovat, protože s velkou mírou pravděpodobnosti ani jedna z obou zemí nedisponuje funkčními strategickými mezikontinentálními balistickými raketami schopnými s vysokou přesností dopravit na vzdálenost převyšující 5 tisíc km bojovou hlavici s jadernou nebo termonukleární náloží.
Takové rakety jsou pouze v arzenálu Spojených států, Ruska, Číny, Velké Británie a Francie s předpokladem, že členem tohoto „elitního klubu“ se může v horizontu roku 2015 stát Indie. Sériová výroba, údržba a provoz takových raket jsou velmi nákladné. Nedávný neúspěšný severokorejský pokus o vypuštění rakety Tepondong-2 byl tak zřejmě spíše projevem slabosti než síly. Severní Korea stejně neměla příliš šancí se svojí raketou uspět za situace, kdy Spojené státy mají východoasijské teritorium pod kontrolou, mj. prostřednictvím komplexů protiraketové obrany Aegis Mk 7 rozmístěných na křižnících v mořích obklopujících Korejský poloostrov a Japonsko. Stejně tak nelze pochybovat o schopnosti USA kontrolovat „vzdušnou“ situaci v Perském zálivu a v regionech, které hraničí s Íránem.
Úvahy o potřebě zřídit protiraketovou základnu v Evropě, přičemž se uvažuje i o České republice, tak naznačují, že Spojené státy počítají s budoucím nepříznivým bezpečnostním vývojem ve světě včetně selhání jejich snah o eliminaci nepřátelských režimů.
Vypovídá o tom i studie čítající deset tisíc stran připravená na objednávku NATO americkou korporací Science Applications International, jejíž závěry unikly do médií. Studie došla k jednoznačnému závěru, že Evropa není chráněna proti mezikontinentálním balistickým raketám, ale situaci je možné řešit s pomocí systémů protiraketové obrany. Její současná funkčnost je ale dost omezená, vezmeme-li v úvahu, že na aljašské základně Fort Greely je rozmístěno deset antiraket GBU, jejichž konstrukce vychází z nyní již vyřazených mezikontinentálních balistických raket Minuteman. Proto se také vyvíjejí novější typy, které by se ovšem mohly dostat podle expertů do výzbroje ne dříve než za 3-5 let.
Otázkou tak je, jaké rakety by vlastně mohly být rozmístěny na zvažované protiraketové základně. Samotná základna má zároveň představovat velký komplex, jehož součástí by byla raketová sila, radary včasného varování zaznamenávající start nepřátelských raket, družicový komunikační uzel a řídící velín. Vše by si vyžádalo investici v řádu miliard dolarů, zřejmě by tedy nestačilo „pouze“ obnovit a rozšířit dvě lokality v Česku, o nichž se uvažuje jako o možných místech, kde by protiraketová základna mohla vzniknout.
Složitost rozhodování o rozmístění takové základny na našem území je tak patrná. Je nutné brát, nikoliv v poslední řadě, v úvahu i zahraničněpolitický kontext rozhodnutí, především jeho „evropský“ a svým způsobem i „euroasijský“ rozměr. Uvažovat o referendu je legitimní, nicméně rozhodnutí, zda základna ano či ne, je krok výsostně strategickopolitický, a měly by ho učinit s plnou politickou odpovědností především parlament a vláda ČR.

Foto popis|

O autorovi| Miloš Balabán (Autor je vedoucím Střediska bezpečnostní politiky Centra pro sociální a ekonomické strategie FSV UK Praha)