Plné znění článku - Referendum k raketám? Na to je ještě brzy

Elektronický archiv deníku PRÁVO spravovaný společností NEWTON Information Technology, s. r. o.
http://pravo.newtonit.cz

Datum: 10.07.2006
Autor: Antonín Rašek
Zdroj: Právo
Strana: 09

Referendum k raketám? Na to je ještě brzy

Jak bývá u nás obvyklé, zamýšlíme se nad problémy na konci rozhodovacího procesu, aniž známe začátek.
Píše se o referendu k rozmístění prvků protiraketového systému, i když se zatím vedou konzultace. Přesto víme, že ODS je pro, lidovci váhají, zelení budou asi proti a komunisté určitě. Jen Jiří Paroubek k referendu řekl: „Ať odborníci předloží argumenty, zda je, či není nezbytné, aby v Česku byla americká základna.“ Nejde tedy o to, podpořit americký záměr, ale o to, je-li vhodný i pro nás.
Protiraketové základny v Evropě mají být závěrečným projektem Národního programu protiraketové obrany s cílem vybudovat účinnou obranu území USA proti úderu omezeného počtu řízených střel odpálených z kteréhokoli místa. Otázkou je, zda američtí zákonodárci budou ochotni vynaložit 29 miliard dolarů, aby v roce 2011 měli k dispozici odpalovací základny s 250 řízenými střelami zeměvzduch s řídicími a spojovacími centry, radiolokátory a satelity, z toho s 11 raketami ve střední Evropě. Pokud jde o typ raket, půjde nejspíš o patrioty, které jsou schopny likvidovat balistické střely i střely s plochou dráhou letu a letadla. Dislokace dalších má být na Aljašce, v Kalifornii, Severní Dakotě, v Massachusetts a v Británii. Obsluha si vyžádá 1445 odborníků. Jde tedy o projekt nejspíš přesahující faktickou bezpečnostní hrozbu, ale zároveň nezajišťující globální protiraketovou obranu.
Za zamyšlení stojí motivace Američanů. Ohrožení ze Severní Koreje řeší USA tím, že na americké základně Okinawa bude proti severokorejským raketám Tepodong2 dislokováno 16 patriotů. Korejské rakety jsou schopny zasáhnout cíl do 5500 až 6000 km, tedy i severní území USA. Plánovaný typ Tepodong-3 má mít dolet 10 000 km, může ohrozit i Kalifornii. Systém v Evropě je nejspíš zaměřen výhradně proti Íránu, Libye jako bezpečnostní hrozba již pominula. Írán údajně disponuje raketami Šahab 3 s doletem 1300 km a Šahab 4 do 1900 km; údajně vyvíjí raketu Šahab 5-Kosar s doletem 4000 km (Praha je od Teheránu 3400 km). Írán zároveň rozvíjí jaderný program.
ČR se ocitla v ohnisku zájmu nejspíš proto, že má opuštěné raketové základny z doby Varšavské smlouvy v Dobříši a Rapoticích u Velké Bíteše, kde byly rakety S200 VEGA s doletem 265 km a výškovou dostupností 40 km.
Závažnější politické úvahy jako předpoklad rozhodování budou proto na místě až poté, kdy budou přesně známy parametry amerického záměru a to, zda bezpečnostní ohrožení našeho území cizími raketami s jadernou náloží skutečně existuje. Kdybychom se o dislokaci rozhodli uvažovat, je nutno posoudit, kde a v jakém rozsahu je optimální protiraketový obranný systém umístit, aby vypálené střely mohly být co nejefektivněji zasaženy a způsobily co nejmenší škody. To nemůže být věcí politiků, ale především odborníků.
Dospěje-li odborné posouzení k závěru, že je naprosto nutné protiraketový systém na našem území dislokovat, ale nepodaří se pro zjitřené politické klima získat pro tento záměr veřejnost, je lépe se referendu vyhnout. Konečně, nekonalo se ani při našem vstupu do NATO a veřejnost se s tím vyrovnala. Budou-li odborníci i veřejnost pro, nebo budou společně proti, ani v tomto případě nebude referenda třeba. Referendum přichází v úvahu, budou-li mít odborníci pochybnosti, stejně jako veřejnost, takže politické rozhodnutí by bylo třeba určitým způsobem ovlivnit.

Foto popis|

O autorovi| Antonín Rašek (Autor je sociolog)